Také natáčíte svatby?
Dokončení
Existují tedy mnohá videostudia (jejich seznam najdete na internetu), která se touto činností – poskytování služeb obyvatelstvu zabývají. Ceny za jejich “produkci” se liší okolnostmi a ve větší míře i konkurenci. Opět využiji diskusní fórum ve kterém polemika o cenách narůstá až do extrémních rozměrů.
Tak tedy k cenám (opět z diskusního fóra): “3000 Kč je hodně málo, 30 000 je hodně moc. Lidi, uvažujte rozumně. Už ta cena vypovídá dopředu o mnohém. Za 30 000 sice budu mít video natočené na dvě bety, ale řekněte jediný důvod, proč ? Když se to natočí na dvě XM2, bude to kvalitou stačit pro 99 % svatebčanů a cena může být poloviční za natáčení celého dne. I s kvalitním střihem. Za 3000 se dá natočit a sestříhat obřad. Ale na to, aby kameraman dřel celý den. Natáčení svatby je mimořádně náročná reportáž, protože kameraman nikdy neví kam a do čeho jde. Podle mého názoru není kvalitně proveditelná jednou kamerou ! Protože ve většině obřadních síní není dostatek světla je třeba použít velmi kvalitní kamery s vysokou citlivostí a s možností manuálního vypnutí elektronického zisku. Potřebným parametrům bohužel odpovídají pouze velmi drahé přístroje a proto bude záznam ze svatby (za přijatelnou cenu) vždy pouze poloamatérským pokusem o reportáž”.
“Záznam ze dvou kamer (až tří) by byl ideální. V praxi to na svatbách je někde jinde. Problém jsou finance (cena).¨Běžně se to jede na jeden stroj s natočením i materiálu na prostřih. Nejhorší jsou svatby na úřadě. Tam to frčí dosti rychle a člověk neznalý věci lehce něco prošvihne. V kostele je to trochu o něčem jiném. Ale i tady je nutno znát terén a co po čem přijde. Je nutno dobře poslouchat a naslouchat co se právě říká. Pro někoho to můžou být blbosti a prkotiny, ale svatby (oddání) mají svůj řád. Podle slov, které letí právě prostorem se dá velice dobře orientovat co se právě děje a co bude následovat. Pokud se to jede na jeden stroj bez ex.zdroje zvuku není od blba si např. natáhnout celé kázání (kde farář promlouvá k novomanželům) a pak z toho vytvořit zkrácenou verzi tak aby to mělo smysl. Je více takových věcí (drobností) kterých si neznalý věci nevšimne, nebo si je neuvědomí a pak si třeba blbě stoupne ze špatného úhlu a farář mu zakryje novomanžele rukou a šatstvem. Je potřeba přemýšlet a hlavně poučit se ze své vlastní blbosti. Každý něco pokazí”.
Nu a jsme u dalšího tématu – ceny, které se u různých firem liší řádově o tisíce. Znám jednoho z okolí, který sice natáčí svatby poměrně levně, ale když svatebčané požadují další kopie, tak je stojí tolik co originál. Námátkou jsem vybral ceny za služby v této oblasti jedné nejmenované firmy:
Ceník:
Práce kameramana (8:00 -
17:00) 300,-/hod
Jiná firma: pořízení a zpracování videozáznamu svatebního dne, kazeta (DVD), plastový obal, grafický návrh potisku + tisk obalu a etiket 90-120' VHS - 4.500 Kč, DVD 5.000 Kč.
Tolik jen pro ukázku. U některých studií se ceny vyšplhaly do závratné výše, že si málokterý objednavatel tyto služby zajistí. Volí tedy jinou variantu. Strýček z východních Čech má kameru a ten to stoprocentně a pěkně natočí. A lidé se diví. Opět se vracím na začátek tohoto článku s tím, že mnozí si to ani neuvědomují a nehodnotí kvalitu a způsob záznamu, ale hodnotí jen, jak tam vypadají a vzpomínají jak na svatbě byla sranda a že to bylo prima. Pro porovnání si můžeme zajít k fotografovi a vyčkávat, kdy si zákazník, nebo zákaznice přijde vyzvednout fotografie z dovolené. Při prohlížení fotografií nehodnotí kvalitu, kompozici záběr atd. ale hodnotí jen sebe, jak tam vypadá, u žen většinou jestli není fotkách moc tlustá atd.
Takže strýček sice svatbu natočil, v některých případech lepší než “profistudio”, ale památka na tento slavnostní akt se jaksi nezdařila. Jak si tedy pomoci, anebo jak poradit těm, kteří stojí před osudným rozhodnutím – použít profesionální (aspoň podle názvu) videostudio, nebo známého amatéra, nebo někoho kdo vlastní videokameru. Když se nad tímto váhavým rozhodnutím svatebčanů zamýšlím vždy si představím kameramana – kamaráda ženicha, který s cigaretou v ústech a s “odborným výrazem” švenkuje pohledem přes LCD obrazovku napravo, nalevo a pumpuje co síla dá. Výsledek je jasný. A také si vždy vzpomenu, když za mnou, jako za známým přijde ženich s prosíkem tento záznam upravit. Sami to jistě znáte. Opravovat něco ve filmu, co se již nijak nedá opravit snad jen využít statické záběry nelze! A zklamané oči bohužel jsou vždy přítomny této kruté pravdě. Proto jedna velká rada, kterou doporučuji všem, kteří si tyto služby objednávají. Nechte si poradit od kolegů, kteří se neprofesionálnímu filmu věnují více let a této problematice rozumí. Nechte si předvést ukázky z prací navštíveného videostudia.
Posuďte a porovnejte, nebo si opět přizvěte k posouzení kolegu – amatéra. A hlavně a stává se to u některých videostudií samozřejmostí – že svou kvalifikaci k tomuto žánru firma uvádí již ve své nabídce.
Připravil Petr Chmela