Základní slovníček pojmů a zkratek k videokamerám

A/D-převodník: označení funkce digitální videokamery umožňující převádění analogového signálu přivedeného do A/V-vstupů na digitální signál do výstupu FIRE-WIRE a tím i uložení na HDD do PC. Mnohdy se stejný výraz užívá i pro integrovaný obvod, jenž v kameře převádí impulsy z obvodů CCD na alfanumerická data pro nahrávání na záznamové médium.

Akumulátor: opakovaně nabíjecí zdroj energie, bez něhož by nejen videokamery nemohly být pohotově použitelné v terénu. Označován často spíše jako baterie. Akumulátory mají různé typy složení materiálu, jímž drží svou elektrickou kapacitu (viz kapitola Příslušenství/AKU).

Audio: všeobecně používaný výraz pro vše, co souvisí se zvukem: ať již se jedná o vlastní audio-techniku, konektory pro připojení u veškerých elektronických přístrojů anebo třeba výrazy v různých střihových software ke zpracování digitálních nahrávek v PC (počítači).

Balance: výraz je používán jednak v problematice vyvážení kanálů stereofonního zvuku a pak také v rámci vyvažování bílé barvy záznamu videa či statických snímků - balance bílé barvy.

BETACAM: je speciální systém pro profesionální videokamery (nejen) televizních studí. Jeho odnožemi jsou v jistém smyslu DIGITAL BETACAM a další neamatérské systémy videa.

BETAMAX: nahrávací systém videa na magnetický pásek, který byl vyvinut a dán na trh firmou Sony v roce 1975. Ojediněle byl prodáván i v někdejší “luxusní” síti ČSSR (Tuzex) Dnes je v Evropě téměř zcela vytlačen konkurenčním nahrávacím video-systémem - VHS.

BRIGHTNESS: výraz je u videokamer používán v souvislosti s nastavením jasu LCD-panelu.

CLOCK-SET: příkaz k zahájení nastavování časového údaje (nejen) videokamery.

CCD-snímač: je snímací obrazový prvek každé moderní videokamery (jinak také CCD-čip). V současnosti jsou některé digitální fotoaparáty, podobně jako některá multifunkční zařízení například se záznamem videa na SD-karty, osazovány jednodušším snímacím prvkem zvaným CMOS-čip. Pojem CCD je zkratkou z anglických výrazů CHARGED CUPLED DEVICE.

CUSTOM: nejen videokamery Samsung a Canon mívají takto označena “zákaznická” tlačítka s volitelným (a tedy variabilním) významem své funkce pro uživatele (též CUSTOMS KEY).

Digitální foto : snímek zachycený snímačem videokamery (a podobně u fotoaparátů) je v tzv. alfanumerické podobě uložen na zvolené záznamové médium. U levnějších modelů to bývá magnetická páska kazety, na níž zabírá tato fotka většinou 6 vteřin nahrávky. Vybavenější modely umožňují ukládání fota zvlášť, na paměťovou kartu, jejíž druh je dán volbou výrobce.

Digitální ZOOM : parametr elektronického zvětšení výřezu obrazu, jež je do určité hranice použitelné jako tzv. digitální přiblížení. Nad tuto mez (u každého přístroje individuální) pak zrnitost elektronicky zvětšených bodů činí obraz nepřehledným a k nahrávání nepoužitelným.

Digital8: nahrávací digitální systém, uvedený na trh v roce 1999 firmou Sony, zaznamenává video na magnetické pásky šíře 8mm (Hi8) a vybavenějšími modely umožňuje majitelům starších analogových nahrávek přehrávání záznamů pořízených v systémech 8mm a Hi8.

Dlaňový přístroj : zažité označení videokamer s tzv. svislým držením. Kamera není uchopena pravičkou uživatele “zespodu”, ale spočívá vzpřímeně v jeho dlani. Pod zápěstním řemínkem obvykle se třemi prsty sloužícími jako opora na předním krytu přístroje je ukazováček určen obvykle k obsluze přiblížení a eventuálního foto-režimu. Palec pravé ruky mívá k dispozici hlavní vypínač a tlačítko nahrávání, eventuálně volby pro ukládání fotek a MPEG-videa.

DVD: zkratka výrazů DIGITAL VERSATILE DISC vyplývá z označení vysokokapacitního záznamového média - disku o průměru 12 cm, jenž dokáže pojmout oproti běžnému CD-disku (COMPACT DISC) několikanásobek dat a jeho vývoj jde stále kupředu. Používaná komprese pro DVD (MPEG2) je zmenšením např. kapacity mini-DV zhruba na 1/3 původního objemu.

EDIT: anglický výraz pro střih videa je současně výrobci kamer používán jako tzv. funkce střihového hledání - tj. přetáčení na požadovaný záběr v režimu nahrávání: EDIT-SEARCH.

Elektronický stabilizátor obrazu : je nejrozšířenějším způsobem stabilizace. Technické řešení tohoto systému spočívá v nepřetržitém hledání optimálního výřezu obrazu prostřednictvím tzv. efektivních (účinných) obrazových bodů CCD-snímače pro potlačení např. třesů ruky. Zjednodušeně řečeno: s elektronickou stabilizací je vždy využita jen určitá část pixel snímače (efektivních bodů), čímž je dohledáván na ploše CCD-čipu co nejméně roztřesený obraz.

ENTER: označení tlačítka s touto funkcí mívá na videokameře stejný význam jako například u klávesnice počítače a znamená vložení nebo potvrzení funkce či zvolené nabídky.

EXPOSURE: nejčastěji používaný výraz pro nastavení závěrky (clony) videokamery, mnohdy také označován jako IRIS. Pomocí této funkce je možno snímaný obraz přisvětlit či ztmavit.

FADE: označení efektu - funkce roztmívání (na začátku záběru) nebo zatmívání (na konci záběru). Jednoduchý efekt k oddělování větších scén nebo jejich skupin bez ostrého střihu.

FIRE-WIRE-rozhraní: norma přenosu dat digitálního videa byla určena současně s rozvojem videokamer. Velký datový tok dokáže přenést do počítače nebo mezi dvěma digitálními přístroji právě kabel FIRE-WIRE, obvykle označen IEEE1394 (ze zkratky Elektrického a Elektronického institutu). Současný novější port USB (verze 2.0) by mohl mít sice také již odpovídající propustnost, ale v době vývoje digitálních kamer nebyl znám. Navíc má zásadní rozdíl v tom, že zatímco IEEE1394 nezatěžuje procesor PC, USB funguje jinak. Rozhraním F-W se vybavují počítače buď již na základní desce nebo jako kartou do PCI-slotu dodatečně. Zcela jinak je ale označován například firmou Sony, přestože jde o totéž rozhraní: i-LINK.

FOCUS: anglický výraz pro ostření přístroje. MANUAL znamená logicky možnost ručního ostření a pojem AUTO je označením automatického ostření kamery pomocí jejich čidel.

FWD: z anglického výrazu FORWARD je touto zkratkou (také i FVD) označováno nejčastěji rychlé převíjení pásky v mechanice přístroje dopředu. Obráceně jde o REWIND (viz REW).

HANDY-přístroj: toto označení je používáno pro přístroj s držením tzv. zespodu. S pravičkou provlečenou zápěstním řemínkem může palec obsluhovat obvykle hlavní vypínač a nahrávací tlačítko, zatímco ukazováček řídí přibližování záběru a eventuální foto-režim. Ostatní prsty jsou na přístroji pouze jako opora a záruka stability pro jisté a ergonomicky vyhovující držení.

HI-TECH: recipročně k pojmu LOW-END je z angličtiny odvozen i tento výraz a znamená příslušnost například videokamery k vyspělejší, obvykle více vybavenější a dražší kategorii.

CHARGE: anglický výraz používaný pro nabíjení akumulátoru. Nabíječky mívají mnohdy také funkci vybíjení, jež je pak označena na přístrojích jako DISCHARGE nebo REFRESH.

INPUT: označení vstupní zdířky (a též konektoru) anebo funkce například na display videa. Dvojsloví INPUT SELECT je pak obvykle volbou výběru funkce přípojných zdířek přístroje.

Inteligentní botička : elektricky aktivní patka volitelného příslušenství je osazena kontakty, umožňující propojení například externího mikrofonu, přídavného světla nebo blesku přímo do elektrického systému videokamery se současným čerpáním energie z akumulátoru přístroje.

JPEG: anglická zkratka JOINT PHOTOGRAPHIC EXPERT GROUP znamená komprimační formát pro ukládání digitálních fotografií u fotoaparátů a videokamer.

Konvertor: neboli předsádka je označením volitelného příslušenství, jež může změnit podle požadavků uživatele ohniskové parametry objektivu přístroje: pomůže zvětšit úhel záběru(širokoúhlá předsádka) nebo opticky více přiblíží objekt (tele-konvertor).

LANC: speciální konektor videokamer, jenž bývá pro účely propojení s nimi osazován i na videorekordérech, střihových pultech a podvodních pouzdrech. LANC umožňuje například tlačítky zmíněného vodotěsného krytu ovládat základní funkce kamery (ZOOM, REC, VYP).

LANGUAGE: výraz pro volbu komunikační řeči hlavní ovládací nabídky přístroje. Mnohdy lze s touto volbou užít i trochu nechtěné zábavy: například navolením těžko srozumitelného jazyka u kamery, televizoru nebo videa může mít uživatel dokonce problémy dostat se zpátky.

LCD-panel: zobrazovací panel z tzv. aktivních neboli tekutých krystalů (LIQUID CRYSTAL DISPLAY), jímž bývají osazovány prakticky všechny moderní videokamery. Označení LCD ale často nese např. podobný malý display hledáčku kamery, a to jak barevný, tak i černobílý.

LOW-END: časté označení v odbornější literatuře vyplývá z angličtiny a znamená vyjádření kategorie přístroje jako “nízká třída” - to znamená s menší cenou a obvykle i menší výbavou.

Mega Pixel : označení pro vyšší stupeň rozlišení snímacího CCD-čipu videokamery - to je přes 1 milion obrazových bodů. Nejčastější tvar tohoto pojmu v textech bývá například “1,3MPx”.

Mini-DV: nejčastěji používané označení digitálního záznamu, tj. mini DIGITAL VIDEO. Používá kazety s magnetickou páskou šíře čtvrtina palce (6,35mm) a je dnes nejrozšířenějším.

MPEG: zkratka pro označení komprimace videa z anglických slov MOTION PICTURE EXPERT GROUP. Podle zvolené komprese lze dosáhnout zhuštění datové velikosti souboru až na zlomek původní a takto posílat filmové úseky v kvalitě náhledu internetovou poštou. MPEG2 je kompresí pro DVD a v plném datovém toku znamená zmenšení původního objemu asi na 1 třetinu. MPEG4 je hustou kompresí dat (i 1:20 a více) a je využíván také fotoaparáty pro zaznamenávání krátkých filmových šotů v nízkém rozlišení a obvykle 15 snímky/vteřinu.

ND-Filtr: Speciální funkce vestavěného elektronického šedého filtru, jež je obvykle výbavou pouze dražších videokamer se třemi CCD-čipy, může mít i odstupňovaný účinek (ND1 a 2).

NIGHT-SHOT: označení funkce tzv. nočního natáčení firmy Sony. JVC k označení této funkce používá dvojsloví COLOUR-NIGHT-SCOPE, firma Panasonic ji označuje “O-LUX” anebo “COLOUR-NIGHT-VIEW” a firma Canon například SUPER-NIGHT-MODE. Noční natáčení videokamer realizují buď přisvětlující diody nebo výrazné zpomalení expozice.

Optický stabilizátor obrazu : je nejúčinnější stabilizací obrazu, sloužící k potlačení třesu ruky kameramana zejména při větším přiblížení. Na rozdíl od tzv. elektronického stabilizátoru je tento způsob realizován plovoucími optickými členy přímo v objektivové části kamery při průchodu obrazu na snímací čip. Z toho vyplývá, že nutnost tzv. blokování jakéhokoli počtu snímacích bodů tohoto CCD-čipu pro eventuální realizaci stabilizace obrazu zcela zaniká.

OUTPUT: označení výstupní zdířky neboli přípojného místa pro výstup signálu z přístroje.

PAGE: zejména u přístrojů firmy Sony, které mají hlavní nabídku ve schématu struktury hlavních a vedlejších stránek nabídky, je toto slůvko právě obvyklým označením stránky.

PAL-systém: pojem, příslušející TV-normě PAL (PHASE ALTERNATE LINE), používané ve většině vyspělého světa v čele s Evropou. Kamery s touto normou mají výstupní signál kompatibilní s televizními přijímači PAL, naopak přístroj zakoupený například v USA nebo v Japonsku bude mít s kompatibilitou na systém PAL problémy, pokud si uživatel pořídí videokameru s normou NTSC (NATIONAL TELEVISION STANDARDS COMMITTEE). Vedle těchto TV-norem existuje ještě např. i ve Francii používaný SECAM, jenž byl dlouhou dobu i televizní normou na našem území (zkratka SEQUENTIEL COLEUR A MEMOIR).

Paměťová karta: záznamové médium pro alfanumerická (digitální) data, umístěné ve speciální zdířce (slotu) v přístroji. V současnosti existuje několik druhů, jež se mohou lišit velikostí, uspořádáním kontaktů, rychlostí zápisu i čtení a podobně (viz též Příslušenství/Média).

Pixel: nejčastěji bývá tímto pojmem označován každý ze snímacích bodů např. CCD-čipu videokamery. Mnohé údaje a výčty technických dat ale toto slovo používají i pro počet bodů barevného či černobílého LCD-hledáčku nebo výklopného zobrazovače - tedy LCD-panelu.

POWER: nápis s anglickým významem pro výkon (též síla, moc, energie) je nejčastěji vedle hlavního vypínače videokamery, jenž má obvykle tři volby funkcí: PLAY neboli PLAYER znamená přehrávací režim, OFF je stav vypnutí a REC nebo CAMERA je režimem nahrávání.

REW: zkratka slova REWIND označuje obvykle tlačítko funkce rychlého převíjení vzad.

SCART: mezinárodní norma speciálního konektoru s 21piny (propojovacími kontakty), který umožňuje co nejfunkčnější propojení audiovizuálních přístrojů: videí, věží, TV, satelitů, atd.

SD-karta: paměťová karta, zkratka slov SECURE DIGITAL. Pro videokamery v současnosti nejrozšířenější médium k ukládání fotografií či komprimátů videa, jedno z nejpokrokovějších, jež má vysoké kapacity a snad i velkou perspektivu. Karta má rozměry cca 24 x 32 x 2 mm.

SELF-TIMER: funkce automatického zapnutí nahrávání - samospouště přístroje. Obvykle bývá výrobcem stanovena na konkrétní časovou prodlevu, nejčastěji to bývá okolo 10 vteřin.

SHUTTER: obvykle jde o označení nastavování rychlosti expozice. U většiny videokamer lze provádět i manuální volbu expozičního času, mnohdy ve velkém rozsahu a více “krocích”.

Slot paměťové karty: zvláštní zdířka videokamery, jež zajišťuje ukládání alfanumerických dat na paměťovou kartu: digitálních fotografií nebo komprimovaného videa (viz též MPEG).

SP/LP: STANDARD PLAY versus LONG PLAY jsou zkratkami, určujícími běžnou rychlost posuvu pásky (Standard) proti pomalejší rychlosti (LONG), kdy lze na pásku nahrát delší záznam. Pro analogové systémy to znamená dvojnásobek, mini-DV pak 1,5 násobek délky. Rychlosti posuvu pásky jsou u mini-DV 18,831mm/s v režimu SP a 12,568mm/s pro LP.

                                                                                         Dokončení příště